První nášup her pro Kinect
Jak ukázalo naše testování (dojmy shrnuje druhé dnešní téma), Kinect je bezesporu bezvadným kouskem moderní technologie. Technologie by ale sama o sobě nebyla ničím, pokud by pro ni neexistovaly žádné hry. Jako v případě každého jiného velkého launche se na první várku titulů soustředí nemalá pozornost, tak se na ně pojďme konečně podívat.
Kinect Adventures
Nemyslím to nijak zle, ale na Kinect Adventures je hned vidět, že šlo o titul, který byl od počátku chystán jako bundle. Spíše než jako plnohodnotná hra působí tato směsice více či méně zábavných miniher jako bohaté a k relativní dokonalosti dotažené technologické demo. Čeká vás překážková dráha, jízda raftem na divoké řece, něco jako vybíjená o zeď, sbírání bublinek v beztížném stavu nebo zacpávání dírek v podmořském akváriu, do kterého naráží rozjívená vodní zvířena. O bůhvíjak rafinované zábavě nemůže být řeč, jako dárek a navíc způsob, jak se seznámit s ovládáním her na Kinectu, ale fungují Adventures docela dobře. A i ty nejhloupější minihry vás v páru na nějaký čas zabaví. Osobně bych si v obchodě ovšem sáhl ještě alespoň pro jeden plnohodnotný titul.
Hodnocení: 6/10
Dance Central
Taneční a pohybové hry mají být na Kinectu z logiky věci jako doma. Dance Central od veteránů hudebních titulů z Harmonixu vůbec nepřipomíná nějaký výstřel do prázdna na tomto poli. Naopak jde o po všech stránkách vyspělý titul, který, zdá se, netrpí skoro žádnými novorozeneckými neduhy, jak byste snad mohli čekat. Vyberete si píseň, a pak už jen podle předcvičujícího avatara opakujete taneční kroky a finesy, za které byste se nemuseli stydět ani v tom nejstylovějším klubu pro zlatou mládež. Bez trochy nadání to ale stejně nepůjde, zvlášť když po vás hra chce také něco málo vlastní kreativity. S ohledem na téma hry, absenci jakéhokoli kariérního režimu a příšerně jednostranný soundtrack, zaměřený převážně jen na moderní hity z MTV, jsem ale dalek tomu, abych mohl s klidným svědomím hru doporučit každému bez ohledu na jeho vztah k tanci. Guitar Hero chytne každého, i kdyby nebyl v životě na koncertě. O Dance Central to prohlásit nelze.
Hodnocení: 7/10
Kinectimals
Ve zkratce před vámi stojí high-end tamagoči zkřížený s několika soutěžními disciplínami. Hodnotit simulátor virtuálního zvířátka není o nic snazší než vynést jednoznačný verdikt nad Dance Central. Pokud Xbox, potažmo Kinect používají ve vaší rodině hlavně malá copatá děvčátka se smyslem pro přírodu, budou z virtuální šelmičky celé pryč. Ve své podstatě se jedná o řemeslně kvalitně odvedený titul, který je ovšem s největší pravděpodobností určen pro docela jinou cílovou kategorii, než jsou čtenáři Hrej.cz.
Hodnocení: 7/10
Kinect Sports
To nejlepší na závěr. Nedejte na některá nevalná hodnocení. Kinect Sports od Rare jsou pro mě navzdory provařené sportovní tématice jediným současným must have titulem pro Kinect. Chytnou každého bez rozdílu a nabízí kupodivu i něco víc než jen tolikrát omílaný bowling a stolní tenis. Zdejší volejbal je – na rozdíl od toho ve Sports Champions pro PS3 – super, box je jako z nějakého sci-fi a fotbal je jasná tutovka na každou party. No a nakonec je tu atletický víceboj, který naznačuje, že by se příští olympijské hry alespoň na konzolích konečně mohly přiblížit letitým legendám Winter a Summer Challenge od Accolade. Jasný palec nahoru.
Hodnocení: 8/10
Rozhodnou dny příští
V Kinectu třímá obrovský potenciál. Ze všech tří technologií má před sebou zřejmě nejširší možnost, pokud jde o další rozvoj a nové funkce. Podstatné ale nejsou ani tak kvality jeho, jako spíše vývojářů a samotných her. Už nyní je vidět, že některé obvyklé causal hry dovede Kinect prodat ještě lépe. Na druhou stranu není ale tak docela jasné, jak se do budoucna tvůrci vypořádají s absencí jakýchkoli čudlíků. Hry z Wii půjde relativně snadno portovat na Move, a jeho portfolio se proto můžete rychle rozšiřovat. Naproti tomu Kinect buď bude muset vyrukovat s vlastními naprosto novými herními postupy, jež si zatím třeba ani neumíme představit, nebo programátory konverzí čeká pořádná porce starostí. Pro večírky a návštěvy je ale Kinect už nyní jako stvořený. Definitivně odpadá nutnost cokoli vysvětlovat, řešit baterky, počet gamepadů, ba co víc, nemusíte se už ani bát, že vám někdo z hostů rozmlátí televizi vrženým ovladačem.
Všechny otazníky se ale upírají do budoucnosti. Převládnou na Kinectu opět hry pro celou rodinu? A jak se Microsoft vypořádá s konkurencí Move třeba na poli FPS, které může být pro řadu hráčů rozhodující? Killzone 3 bude Move pozitivní, z Microsoftu jsme zatím nic podobného neslyšeli. Příjemné je nicméně alespoň ujištění, že Kinect údajně potřebuje ke svému chodu jen relativně malou část výkonu konzole. Nic by tak nemělo bránit tomu, abychom se na něj brzy dočkali i vizuálně skutečně skvostných kousků. Vybrat vítěze z trojice soutěžících tak není prozatím nejen nijak snadné, je to v podstatě nemožné. Až čas ukáže, která z konzolí se svou porcí her dokáže vymanit nad rámec dosavadních hříček. Ty totiž nejsou vůbec špatné, každá konzole si lépe vede v nějaké jiné disciplíně, ale v podstatě o nic nepřijdete, ať už zvolíte jakoukoliv – „simulovat“ Kinect koneckonců dovedete obstojně i na Wii, pokud si k Wimotu a Nunchuku pořídíte i podložku Fit. Do budoucna by ale mohl Kinect představovat mnohem větší benefit, než jsou obdobné hry, pro něž ale potřebujete mnohem méně zařízení. A já se na tuhle budoucnost opravdu těším.
