Thor: The Video Game

Žít v představě, že se v roce 2011 podíváme na kvalitní film s námětem severské mytologie, zcela určitě můžeme a snímek Thor je toho důkazem. Ale toužit i po dobré herní adaptaci, která samozřejmě musí stíhat datum vydání do uvedení filmu do kin, to už bychom chtěli na tuto dobu přespříliš, a proto můžeme označit tyto plány za utopistické. Na jednu stranu vyvolá pozitivní dojem fakt, že hra nejede přesně v kolejích filmového scénáře, jak tomu bývá zvykem, ale co naplat – vůbec ničemu to totiž nepomohlo.

Sázka na kladivo

Důvod, proč se Thor v mytologickém světě cítí v herním podání jako kapr v bahně, je odvozen ze stereotypní náplně, která se neustále točí dokola a tento kolotoč se ne a ne zastavit, abychom případně mohli atrakci změnit a přejít na jiný způsob zábavy. Ne, pokud budete chtít dokončit vyprávění příběhu, celé ty hodiny se jen připitoměle budete bít s nepřáteli stále a stále znovu, až se vám buďto kompletně vydestiluje mozek nebo budete mít v lepším případě pořád dost živých buněk a hru vypnete po necelé hodince, za níž vám nabídne de facto vše, co potřebujete vidět a znát.

Zcela určitě se musíte sžít s hlavním hrdinou, jímž je bůh hromu a blesku Thor, bijec s ohromným kladivem a ohromnou silou, který je na jakoukoli bitvu nadržený až po uši a libuje si v nich jako pes na kuřecí kýtě. Proto mu také možná zavoněl útok mrazivých obrů na Asgard, v němž jeho otec Odin vládne a kde nyní po dlouhé době opět panuje chaos a strach o ztrátu kontroly nad světem. A věřte nebo ne, na záchranu tohoto světa si vystačíte dočista sami. Ačkoli nutno dodat, že bez svého kladiva by byl Thor jen velkohubým bojovníkem odkázaným na rychlou smrt!

Bijte obra do hlavy!

Je to tak, kladivo se stane pomocníkem číslo jedna a stěžejním prvkem celého titulu, protože dodává hlavnímu hrdinovi neskutečnou sílu a výhodu nad soupeřem. Využití široké škály útočných manévrů by jistě přineslo kýžené ovoce, avšak chaotické ovládání nedovoluje, aby mávání s kladivem na desítky způsobů přišlo ke stoprocentní efektivitě. Většinu komb a manévrů okusíte možná tak jednou, ale protože hra není nijak náročná a nevyžaduje pranic víc, vystačíte si s několika málo naučenými variantami útoků, které přivodí soupeřům největší problémy. Časté souboje s bossy či lépe řečeno těmi většími obry jsou na tom obdobně. Naleznete způsob, trpělivě vyčkáte na vhodný okamžik a udeříte - proces několikrát zopakujete a tuny masa rázem leží nehybně na bojišti. Jak prosté…

A po dobu hraní vás autoři k ničemu jinému nepustí – souboje, souboje a zase jen souboje. Jistě, ze začátku je sesílání blesků zábava, stejně tak smést mrazivého obra do věčných lovišť, ovšem opakovat stejné procedury několik hodin není ze strany vývojářů vhodnou cestou k úspěchu, nýbrž k věčnému zatracení. Souboje vás ani zdaleka nenakrmí tak, jak by bylo zdrávo, a proto nudí a pakliže pomýšlíte na jakoukoli designovou vzpruhu, jste na omylu. Thor si průběhem hraní vykopává stále hlubší a hlubší hrob, do nějž si na konci také skočí, a nenalézáme důvod, proč na něj více vzpomínat či ho rovnou vyhrabávat.

Zmuchlat a zahodit

Thor spadne do jámy plné jiných nezdařilých pokusů o filmovou hru a podepíše se do hlíny stejnými rysy – tuctová nezajímavá akce bez ambic a s repetitivní formou zábavy. Jinak tomu totiž ani být nemůže, protože nic víc zkrátka nenabídne. Ale vlastně ano, zapomněl jsem na ten trhák, že můžete hrát ve 3D a užívat si vcelku vkusného grafického podání, ale to zdaleka nevynahradí odbytou stereotypní náplň. Naopak se tyto nadstandardní a efektní prvky vytrácejí a pak nezbývá, než autorům pomyslně potřást rukou s ironickým výrazem ve tváři a ironickým poděkováním za dobře odvedenou práci.

Fanoušky filmu možná zaujme průchod pěkným prostředím a kladivo je na chvíli omráčí do takové míry, že nějakou tu hodinku ve hře stráví, ale ostatní by měli hledět úplně někam jinam. Což platí i pro ty, kterým tento žánr vyhovuje, protože ani ty souboje, jimiž autoři vyplnili kompletní celek, nejsou tak dokonalé a záživné, jak by se mohlo na první dojem zdát.