Sedm let a celkem 4 hry (nepočítáme-li projekty typu Geometry Wars: Retro Evolved a Boom Boom Rocket). To je velmi dobrá produktivita, s níž ostatně v Bizarre Creations neměli zcela evidentně nikdy velké problémy. V roce 2001 vyšel na Xboxu launch titul Project Gotham Racing, o dva roky později jej následovalo pokračování PGR2, které zas vyšlo společně s launchem služby Xbox Live. Díl třetí - PGR3 máte určitě ještě v živé paměti, však to byl launch titul konzole Xbox 360. No a konečně jsme se dobrali až do současnosti k dílu čtvrtém, který vychází u příležitosti launche…a v tom je právě ta zakopaná ropucha, žádný launch se tentokrát nekoná. PGR4 je první díl v sérii, který vývojáři nemuseli uspěchávat, nemuseli jej vyvíjet pro nový hardware, ani pro novou službu, ale víceméně podle svých vlastních představ.

• Screenshoty
  Screenshoty

Předchozí Další

Další

Předchozí

Krása obyčejných vozů

Bizarre Creations tvrdí, o čemž se můžete sami přesvědčit v této novince, že PGR4 netrpí kvůli kompromisům. Jistě, vývojáři nemohli uzdu své kreativity popustit naplno, protože pak by to dopadlo stejně jako s Duke Nukem Forever, ale rozhodně necítili pomyslný nůž na krku. Navíc, a to je velká výhoda, už se stačili blíže seznámit s tím co si na Xboxu 360 mohou a nemohou dovolit – co hardware ještě zvládne a co už ne. Tady bychom teď mohli metodou cut and paste vložit standardní text jakékoli tiskové zprávy, napsat, že je PGR4 hezčí, větší, rychlejší, adrenalinovější a jít v klidu domů. Práce je hotova. Nic takového neuděláme, i když je pravda, že všechny výše uvedené parametry vlastně hra splňuje. Pro nás i pro vás je ze všeho nejdůležitější, že je PGR4 jiný než předchozí díly v sérii a v případě některých prvků to je dosti podstatné.

Kupříkladu vozový park, což je základ každé závodní hry. V PGR4 už nejsou k dispozici pouze super-výkonná vozidla, která člověk za normálních okolností na silnici vůbec neuvidí. Snad i s překvapením totiž nasbíraná data od hráčů PGR3 ukázala, že lidé stojí spíše o pomalejší a silnější automobily, s nimiž si mohou jízdu vychutnat a jezdit více technicky než rychlostně. Proto byla nabídka vozů v PGR4 rozšířena o celou řadu autíček, která lze potkat normálně na silnici. Nechybí ani vozítka pokládaná fandy autosportu za klasická. Důkaz po nás v této chvíli nechtějte. Najděte si jej sami v kompletním seznamu vozů, který je spolu s dalšími informacemi k dispozici na této stránce.

Neseme vám noviny, poslouchejte, o motorkách v PGR4, poslouchejte

No a v této chvíli už určitě víte o další velké novině, kterou představuje zařazení motocyklů, s nimiž se vývojáři z Bizarre Creations potýkali vůbec poprvé. Nikdy předtím, a to odpřísáhli na svá maturitní vysvědčení, motorky ve svých hrách nedělali. Naštěstí se to na kvalitě zážitku ze hry při jízdě na motorce nijak zvlášť neprojevilo. Původně bylo v plánu aplikovat na motorky stejný – jen mírně upravený – model řízení a chování stroje jako u vozů. Už první testy však odhalily, že tudy cesta nevede. Proto byly motorky zpracovány samostatně a s vozidly mají společné jen tolik, že se každý model chová pod rukama hráče jinak, což je také jeden z mála simulačních prvků, který dotváří jinak tradičně arkádový jízdní model. Na tom se od minula nic nezměnilo. PGR4 je o rychlé, stylové a nebezpečné jízdě a ne o vybírání zatáček přesně tak jako ve skutečnosti. Ostatně při takovém způsob řízení byste to v PGR4 moc daleko nedotáhli. Soupeři by kolem vás prosvištěli na první rovince a počítadlo získaných Kudos bodů v pravém rohu by zelo prázdnotou. Pokud tedy máte rádi realističtější závodní hry, od PGR4 můžete dát směle ruce pryč. Ridge Racer to sice není, ale Forza MotorSport 2 také ne.

Veškeré zatím zmíněné novinky a úpravy jsou sice fajn, ale s nimi se tak nějak počítalo. Jde pouze o nezbytný základ, z něhož vývojáři vycházeli. Na něj pak začali nabalovat další a další novoty, které mají PGR4 odlišit od dílů předchozích. Jedním z hlavních cílů je například polidštění hry, což u závodního titulu zní tak nějak podivně. Vzpomínáme si, jak se o něco podobného pokoušely Codemasters a Namco-Bandai ve svých titulech TOCA Race Driver (2003) a R:Racing Evolution (2003), které nabídly regulérní story mód se smyšlenou hlavní postavou a zápletkou? V PGR4 nic podobného není, protože se polidštění hry odehrává na vysloveně základní úrovni aniž si toho vlastně kdokoli na první pohled všimne. Co třeba už několikrát zmiňované motorky? Taky vám to nedošlo, stejně jako nám, že ano?

Dynamické počasí a závodní hra s duší

Právě motorky a hlavně jejich jezdci představují onen polidšťující prvek, tedy ten hlavní. Tím dalším je možnost výběru postavy na začátku kariérního módu, kdy si člověk může zvolit muže či ženu, barvu kombinézy, barvu helmy i pleksiskla helmy, zvolit jméno a tím to končí. Žádná tvorba obličeje, žádná tvorba postavy. Tak daleko vývojáři nezašli, ačkoli o tom údajně hodně dlouho přemýšleli. Prozatím zůstali na úrovni, kdy člověk své soupeře v závodě vnímá spíše jako černé fantomy než lidi. Ovšem i to pro začátek stačí. Ono je totiž mnohem více motivující, když se člověk v závodě hodní za jinou lidskou bytostí a nestíhá jenom támhle to červené Ferrari, jak to bylo v dílech předešlých. Tento pocit dotváří fakt, že jezdci na motorkách mohou na své soupeře dělat celou řadu posunků a gest, která dokáží řádně zvednout adrenalin v krvi. Injektáž lidskosti do odosobněné atmosféry PGR závodů se tedy vydařila a jak nám bylo naznačeno, budou v tom vývojáři pokračovat v dalších dílech či titulech.

Designéři PGR4 se vůbec na atmosféře závodění snažili změnit co se jen dalo. No a v rámci této iniciativy přišli s prvkem, který se na první pohled tváří důležitěji než ve skutečnosti je. Jde o dynamicky se měnící počasí, kdy se v průběhu (třeba trojkolového) závodu stihne obloha ze slunečné změnit na zamračenou, začne pršet a nakonec zase vysvitne slunko. Fígl je v tom, že to krásně vypadá, ale na jízdní vlastnosti vozu a charakter trati to žádný vliv nemá. Pokud tedy daný závod začíná na suché trati, tak zůstane suchá až do konce a je úplně jedno, jestli začne pršet či sněžit. Stejné je to s tratí mokrou, která v závodě nevyschne a s tratí zasněženou, na níž se břečka nevytvoří ani kdyby se skrze velké vločky prodralo na trať chabé zimní slunko.

Jedním dechem však musíme dodat, že to je dobře. Při výběru auta před každým závodním kláním si totiž člověk nevybírá vozítko, které se mu líbí vzhledově, ale ten model, jež se nejvíce hodí pro daný typ trati, závodu a počasí. Kdyby se měly podmínky závodu v jeho průběhu změnit a zvolený vůz by se najednou ukázal být jako absolutně nepoužitelný, tak by se drtivá většina z vás cítila hrou podvedena, což rozhodně nemá dobrý vliv na hratelnost a z ní vyplývající pocit zábavy. Nicméně, svůj účel proměnlivé počasí plní na jedničku. Atmosféru závodu v zamrzlém ruském Petrohradě totiž taková menší sněhová překážka dokáže vyšponovat - hlavně, když sedíte na motocyklu - docela solidně, což platí i o neprostupné mlze na jednom z okruhů v kanadském Quebecu.

Javorová elegie

Došlo nám to sice až s mírným zpožděním, ale zařazení celé řady „obyčejnějších“ vozů do hry nebylo ze strany tvůrců jen vyhovění preferencím většiny hráčů, ale i nutnost. Potřebovali prostě vozy, které se hodí na nové typy tratí, jež PGR4 nabízí. Po závodění v nejznámějších světových metropolích, jež byly k dispozici v PGR3, se v PGR4 svezete ve městech, která možná nejsou tak krásná a atraktivní, ale zato obsahují silnice a tratě, které rozhodně zajímavé jsou. Kupříkladu už zmiňovaný Quebec si vývojáři vybrali kvůli tomu, že nabízí tratě rovinaté, ale i úseky kopcovité s pořádně točitými zákrutami, jež má spousta lidí (včetně nás) v oblibě. Velkou roli při výběru měst do PGR4 však hrál i faktor zajímavosti prostředí. Po této stránce vyhovoval Quebec také, poněvadž nabízí části moderní i hodně staré, ale i mix obojího, což pro hráče znamená závodění v prostředí, které přeci jenom není uniformní a unylé. Variabilitu navíc posiluje už popisované počasí. Možná tomu nevěříte, ale je to tak, města totiž na člověka působí úplně jinak, když jsou obalena do sněhu a zcela jinak, když jsou naopak prohřívána letním sluncem.

Prostoru prohlédnout a zažít si jednotlivá města při všech druzích počasí budete mít k dispozici dostatek. Přinejmenším v Arcade módu, o němž jsme se poměrně detailně rozepisovali v této novince a nebudeme se tu tedy opakovat. Nebo můžete využít Custom módu, kde je nastavitelné úplně všechno od vozu, přes trať až po počasí a počet soupeřů. Smůla, že Kudos (místní měna) získané v Custom módu se tak nějak nepřesunou do vaší globální peněženky a nebudou vám k dispozici při nákupu v PGR shopu. Právě s obchůdkem je spojena jedna zvláštnost. Kromě všeho možného vybavení, nových tratí a závodních klání je možné v obchodě nakupovat vozy. Ty se však neprodávají samostatně, ale jenom v tématických balíčcích – americké bouráky, BMW, malá vozidla a tak dále. Důvod? Vývojáři prostě naznali, že při výběru z několika stovek vozů se prostě normální člověk v nabídce ztratí. Takhle je mu výběr usnadněn a s vozem, který chtěl původně získá několik dalších – podobných navíc a kdo ví, třeba se mu některý z nich zalíbí.

Tolik věcí a tak málo času...a místa

Hlavním herním módem PGR4 je kariéra, kde hráč začíná jako amatér a úspěchem v jednotlivých mini-šampionátech, prestižních kláních, soubojích 1vs1 a dalších podnicích se postupně propracovává až nahoru mezi smetánku. Na rozdíl od PGR3, kde člověk brzy odemknul úplně všechno a kdyby nebylo multiplayeru, neměl by valné motivace pokračovat dál v závodění, by kariérní mód v PGR4 měl pozornost virtuálních řidičů udržet hodně dlouho. O tom se však přesvědčíme až v plné verzi hry, která v Evropě vychází 12. října. Kariérní mód jsme si sice, jako víceméně veškerý obsah hry (včetně nové minihry Geometry Wars: Waves, k níž se dostanete přes automat umístěný v garáži), mohli nedávno vyzkoušet přímo ve studiu Bizarre Creations, ale nebylo to dost na to, abychom se pouštěli do podrobnějších rozborů a už vůbec ne hodnocení, byť předběžného.

Stejné je to bohužel s multiplayerem, který papírově vypadá hodně slibně. Kromě jiného do něj tvůrci implementovali několik týmových módů (červený tým proti modrému, šampionát sestavený z lidí na Friends listu), ale i módy vyžadující postupné získávání skillů. Vypadá to zajímavě, ale skutečné kvality budeme moci prověřit až za pár týdnů, což ostatně platí skoro o všem v PGR4. Z toho co jsme viděli, slyšeli a hráli jsme ochotni věřit tvrzení vývojářů o tom, že PGR4 je prozatímní vrchol jejich snažení. Minimálně z toho důvodu, že bychom na popis novinek a zajímavostí potřebovali dalších pár stránek. Více tedy v recenzi někdy v první polovině října.