RDR2 má "fake HDR", čili reálně HDR nemá
Není všechno zlato, co se třpytí. Možná právě hrajete Red Dead Redemption 2 a právě teď si říkáte, jak není divoký západ v podání Rockstaru nádherný. V mnoha ohledech je, celý svět je přinejmenším působivý, ale rozhodně není bez chyb. Možná jste i vy narazily na drobné glitche a další chybky, ale možná jste nezaregistrovali jednu drobnost, která obvykle mění výrazně to, jak hra vypadá. Podle všeho totiž nemá HDR.
HDR bylo jedním ze dvou nejvýraznějších marketingových taháků mezigeneračních zařízení v podobě PS4 Pro a Xboxu One X. Hned po 4K byla právě technologie vysoce dynamického rozsahu zobrazování her tím hlavním, proč by měl člověk po novém stroji sáhnout. Drtivá většina nových her na poptávku reaguje tím, že nabízí obojí, čili jak 4K, tak samozřejmě i HDR. Stejně jako Red Dead Redemption 2. Jenže to má háček, protože reálně žádné HDR nemá.
Se zprávou přišlo dnes Digital Foundry, které situaci popsalo trefným termínem „fake HDR“. Po technické stránce se jedná o těžko popsatelný problém, nicméně existují nástroje, kterými lze zjistit, jestli se o HDR jedná či nikoliv. Digital Foundry k rozřešení problému využívá především tzv. svítivost, čili hustotu světelného toku zdroje. Klasický obraz, SDR, by ji měl mít výrazně menší, než HDR.
To v případě Red Dead Redemption 2 ale neplatí. Obvykle je konzolí či jiným zařízením vytvářen obraz, který dosahuje hodnoty až 4000 nitů (HDR), který je eventuálně následně komprimován a jeho hodnoty jsou sníženy na hodnoty, které jsou pro televizi/monitor nebo jiné zařízení nejvhodnější. Rockstar ale ke svému HDR použil opačný proces, kdy z klasického 8bitového obrazu svítivost uměle vytáhne tak, aby seděl pro 10bitový HDR výstup. Reálně se toho ale příliš nezmění.
Můžete si proces představit stejně jako upscalování rozlišení. FullHD můžete vytvořit tak, že jej snížíte ze 4K, ale 4K můžete vytvořit tak, že roztáhnete 1080p. A výsledky nebudou samozřejmě identické. Problematické je to ale v tom, že televize přistupuje k oběma obrazům rozdílně, neboť aktivováním HDR konzole televizi či jinému zařízení přesně říká, jak nasvítit každý konkrétní pixel – ale ta k tomu poté využívá data, která byla vytvořena pro klasické SDR obrazovky.
Podle Digital Foundry to poté vytváří obzvláště mdlé, potemnělé scény, které sice mohou být technicky v pořádku, reálně ale nejsou pro hráče příliš praktické. To je sice typické pro HDR obecně, jenže skutečné HDR poté co se týče svítivosti jde za hranice limitací SDR monitorů, což Red Dead nedokáže. Vývojáři se sice pokusili vykompenzovat tento nedostatek speciálním nastavení HDR jasu, ale ani tak není výsledek stoprocentní.
Red Dead nicméně není první hrou, která se k tomuto kroku uchýlila. To samé se na jaře platilo i pro Nier Automata. Výsledek byl stejný. Namísto HDR hra posílala SDR obraz v HDR kontejneru, díky čemuž televize i konzole rozpoznávaly obraz jako HDR a stejně tak k němu i přistupovaly. Zbývá ale jediná otázka – proč se k tomuto kroku Rockstar odhodlal? Reálně k němu totiž není příliš důvodů. DF spekuluje nad tím, zda tak chtěli autoři dosáhnout filmovějšího zážitku, na druhou stranu dodává, že hry nejsou filmy a, mimo jiné, existuje například důvod, proč hry neběží ve 24 FPS. To už je ale na jinou diskuzi.
Red Dead Redemption ale i tak vypadá skvěle a rozhodně stojí za váš čas a zájem. Pokud jej stále nemáte, můžete si jej pořídit na Xzone.cz.
