Obrat: retro asi moc nevynáší
Po záplavě dreamcastových a mnohým jiných retro "remaků", střílí Sega slova kritiky a pokory do vlastních řad. Firma by se podle aktuálního prohlášení prezidenta Mika Hayese prý už neměla tolik zaměřovat na vydávání starých her, jenž se ponejvíce vyznačovaly jen upscalovaným rozlišením a na první pohled i lákavou cenou z digitálních sítí.
Tenhle byznys se totiž přestal vyplácet, respektive nikdy nenesl tolik, aby si s ním Sega mohla jako vedlejší efekt budovat nelichotivou pověst společnosti, které zamrzla v čase a není jí hloupé prodávat hry dvakrát. "Nesmíme se spoléhat na nostalgii a staré dobré značky. Zkusili jsme to, ale tohle prostě nebyl moc dobrý obchod," přiznává Mike Hayes.
Nenaráží tím ale jen na malé retro remaky. Kritizuje nevhodné retro-chování Segy jako celku. Sega podle něj především nemá jasno v tom, jak se ke svým starým značkám zachovat a jak je správně pro nové publikum aktualizovat.
Typickým příkladem je značka s ježkem Sonicem, která se podle Hayese již zřejmě nikdy nestane tak všeobecně oblíbenou, jako dokáže být nyní například Call of Duty. Sega zkrátka neumí Ježka dostatečně aktualizovat. Například Sonic 4: Episode 1 je skvělá hra pro starší hráče, pamatující staré arkádové zákony, nicméně ostatním nemá co nabídnout.
Z tohoto důvodu Hayes ani neočekává, že by v dohledné době mohl Ježek získat zpět svou ztracenou slávu. Například nějakou skutečně aktuální a velkou arkádou - kdo ví, zda se tyhle termíny dnes dokonce neodpuzují. "Kvalita her se nezměnila, ale způsob, jakým se dnes hrají, je zkrátka jiný. A to je problém," přiznává Hayes.
